Každý, kdo se vrátil s osmi razítky na hrací kartě k pořadatelskému stanu, obdržel diplom, tašku s dárky a hlavně špekáček a chléb k opečení. Mimo ohně k opečení špekáčků bylo pro děti zajištěno i další sladké a slané občerstvení. Velký zájem byl také o prohlídku hasičského auta a koutek pro nejmenší s možností malování nebo malování na obličej. Když bylo odpolední vedro téměř nesnesitelné, přichystali úžičtí hasiči pro všechny děti pěnovou koupel a následné ochlazení a omytí zavlažovacími tryskami.

Díky podpoře všech zúčastněných a města Kralupy nad Vltavou proběhl Dětský den s ragby, kde byla formou her naše krásná hra představena nejširší veřejnosti, a věříme, že se někteří z účastníků zařadí od podzimu do některého z našich týmů.

Petr Kalaš, sekretář klubu

Na turnaj se přihlásilo celkem 207 dětí a 38 trenérů. V kategorii do 7 let to bylo 88 dětí a v kategorii do 9 let 119 dětí z 11 českých klubů.

Děti byly rozděleny předem do týmů světových ragbyových velmocí a v obou věkových kategoriích ještě do dvou výkonnostních úrovní podle herní pokročilosti. O vítězství se utkala družstva:  Anglie, Argentina, Austrálie, Francie, Irsko, JAR, Nový Zéland, Wales.

Krátce po desáté byl turnaj zahájen slavnostním nástupem s vlajkami za doprovodu skladby World in Union, která je znělkou Rugby World Cup (Mistrovství světa v ragby).

Následovaly souboje týmů ve čtyřčlenných základních skupinách, které určily čtvrtfinálové dvojice pro play-off. Během polední pauzy si nejmladší děti vyzkoušely také týmové dovednostní soutěže. Po přestávce se pokračovalo zápasy o konečné umístění od prvního po osmé místo.

Na závěr turnaje proběhlo vyhlášení pořadí v jednotlivých kategoriích a předání cen všem účastníkům turnaje.

Cílem tohoto turnaje bylo umožnit dětem zahrát si s jinými spoluhráči pod vedením jiného trenéra a adaptovat se na hru v nových podmínkách bez ohledu na klubovou příslušnost.

Nejmladší děti si vyzkoušely hru se spoluhráči, které potkávají obvykle na běžných regionálních turnajích jako své soupeře, mohly se tak lépe poznat a seznámit se i s trenéry ostatních klubů, podobně jako jejich nezbytný doprovod - rodiče a prarodiče.

Tentokrát dospělí příznivci zapomněli na klubovou řevnivost a fandili týmům, ve kterých hrály jejich děti společně.  Je až překvapivé jak si malí ragbisté se situací poradili a bylo možné vidět velice dobrou hru s radostí a patřičným zápalem.

Opět se potvrdilo, že už na turnajích nejmenších vidíme hlavní aspekty ragby, jako je kamarádství, fair play a respekt mezi hráči, trenéry, rozhodčími a příznivci.

Rádi bychom děti u sportu jako takového udrželi a v co nejširší míře podpořili rozvoj českého ragby, pro jehož lepší časy jsou právě naši nejmladší největším příslibem.

Za RC Kralupy nad Vltavou,

Robert Votipka, trenér U7-U9

 
Kralupy - Bavaria Cup - 1.6.2014

Kralupy nad Vltavou online - TV Kralupy

Po naší sedmičkové pauze na Slávii jsme se sešli na dalším regionálním turnaji, jehož pořadatelem byly Říčany. Tentokrát bylo nahlášeno celkem sedm borců a tak jsme postavili jedno družstvo Vran. Složení týmu bylo následující:

Honzík, Marek, Kuba Sl., Kuba Kr., Kryštof, Pavlík a Ondra

Jelikož jsme byli taková kombinovaná sestava, turnaj jsme odehráli ve skupině B.

V neděli ráno se ještě pozměnil počet týmů a tím i herní systém. Nakonec jsme hráli v pětičlenné skupině systémem každý s každým. Družstvo z valné části tvořili kluci, kteří se pravidelně zúčastňují tréninků a tak jsem byl velice zvědav, jestli se do naší hry promítnou herní prvky, které jsme poslední dobou hodně pilovali. No musím se přiznat, že po prvním utkání s petrovskými Pulci na mě šly mrákoty. Kluci to úplně zaspali. Předváděli jsme vzorný chaos a podle toho to také dopadlo výsledkem 1:3 pro Pulce. Jak se ale ukázalo, kluky to nějak vážně nesrazilo do kolen a mohli jsme jít dál do zápolení a náš výkon šel nahoru. V druhém zápase jsme se utkali s pozdějším vítězem skupiny říčanskými Berany a tentokrát jsme jen těsně prohráli 1:2. Dvě prohry znamenaly, že boj o poháry se nám uzavřel, ale to vůbec nevadilo. Po výhře nad nováčkem z Babic a remíze se Spartou jsme na skóre obsadili třetí místo. Nadstavba se tentokrát hrála stejně jako základní skupina a tady jsme trošku zakolísali s říčanskými Liškami a turnaj už v rychlém tempu dohráli výhrami nad Babicemi, Spartou a Slávií. Celkové sedmé místo ve skupině B byl pro tuhle partu docela dobrý výsledek. Snažil jsem se, aby si všichni kluci zahráli přibližně stejné penzum zápasů a proto jsme prakticky nastupovali ke každému zápasu v jiné sestavě. No a musím říct, že jsem byl s výkony všech kluků spokojen. Všichni se snažili makat a hrát kolektivně. V hledání volných prostorů v soupeřově obraně nám to trošku skřípalo a sbírání vypadlých míčů také nepatřilo k našim silným stránkám. Byli jsme ale velice silní v obraně. Myslím, že až na první zápas byla naše lajna velice kompaktní a drtivé většině případů jsme dokázali soupeře blokovat. Naším záměrem bylo hrát na rychlou rozehrávku a přímočaře postupovat vpřed. Tím jsme se měli vyhnout tlačenicím ve skrumážích. Bohužel nám pořadatel připravil velice malé hřiště a na tak malém prostoru se skrumážím vyhnout nešlo. To nám ale dalo další možnost si vyzkoušet, hru středové řady a křídel při této činnosti. Měl jsem velkou radost z toho, že kluci si to docela rychle zažili. Kluci uprostřed se snažili chodit si pro míče a docela dost si i zatlačili. Křídelníci si povětšinou hlídali své posty a vybíhali proti rozbíhajícímu se soupeři a kupodivu, dařilo se nám je zastavovat. Myslím, že i kluci z toho měli radost. Jak jsem psal ve vyhodnocení zimních turnajů, že postupujeme kupředu krůčky pomalu ale jistě, tak tentokrát si myslím, že jsme docela poskočili. Tak to by byl můj pohled na říčanský turnaj. Navíc jsem se dozvěděl, že všechny zápasy jsou natočeny na video a tak by nás mohlo ještě čekat krásné pokoukáníčko a zavzpomínáníčko.

          Závěrem chci všem klukům poděkovat za vzornou reprezentaci klubu a rodičům a doprovodům za pomoc a sportovní fandění.

Ragby zdar!!

Honza Špaček

Vyhodnocení lednových turnajů - kategorie U7

       Jak jsem na podzim avizoval, že se nám tréninky přesouvají do tělocvičny a od ragby si trošku odpočneme, tak realita je doslova opačná. V minulých sezonách jsme pravidelně absolvovali dva zimní venkovní turnaje a tím to haslo. Jak všichni víme, na konci loňského roku se rozjel zcela nový model halových turnajů, který nám prakticky přidává k jaru a podzimu třetí herní část. Celkem bude odehráno pět turnajů. Výhodou je, že už nemusíme mrznout venku. Na druhé straně to prakticky znamená, že jakmile skončí jeden kolotoč, druhý začne. To je opravdu pro nás všechny velice časově náročné. Jsem sám zvědav, jaký tato „zimní příprava“ vezme směr a do čeho se to ztransformuje. Doposud jsme se v naší kategorii zúčastnili dvou turnajů a to vždy se dvěma družstvy. To je skvělé a děkuji vám všem za ochotu věnovat svůj osobní čas ragby. Prosincový a první lednový turnaj se pořádaly shodně podle dosavadních zvyklostí na regionálních turnajích. U druhého lednového turnaje již ale došlo ke změně. V každé kategorii se hrají dva na sobě nezávislé turnaje zkušenějších a zkušenosti nabírajících týmů. Cílem tohoto systému je to, aby děti odehrály co nejvíc vyrovnaných zápasů a ve skupinách nedocházelo k „vraždění neviňátek“. To se myslím povedlo. Z mého pohledu má tento systém i další výhodu, kterou jsem již využil. Stala se nám totiž jedna pro mě docela překvapivá věc. Někteří kluci, kteří patřili v podzimní sérii k tahounům týmu byli v hale najednou celí nesví a sebevědomí bylo tam tam. Proto jsem mohl využít systému turnaje a nechal jsem je rozehrát v béčkové skupině. Určitě jim to trošku pomohlo a začali se zase zvedat. Naštěstí se ale našli další kluci, kteří hráli zase naopak jako živou vodou polití. No a nakonec další borci předváděli hru bez větších výkyvů oproti podzimu. Z toho podle mě jasně vyplývá, že máme z valné části týmy hráčsky vyrovnané. Nemáme nikoho, kdo by nad ostatní výkonnostně výrazněji vyčníval. To nás jasně směřuje k tomu, že prosadit se oproti zkušenějším týmům můžeme pouze důslednou kolektivní hrou. Takto jsme ale příliš zápasů nehráli. Hlavně rozehrávku bere takřka každý hráč na sebe. S míčem běháme křížem krážem až do zaklínčování v soupeřově obraně a potom přichází ztráta míče. Další nutnost pro naši hru je aktivní podpora hráče s míčem. No a obranná činnost je kapitola sama pro sebe. Při této činnosti jsme dost často selhávali. Vůbec anebo pozdě jsme vybíhali proti soupeři s míčem. Pokud stojíme na místě a čekáme, až k nám soupeř přiběhne, tak už je pozdě něco bránit. No, a pokud už se k soupeři dostaneme na dotyk, musíme jít do kontaktu, zastavit ho anebo alespoň zpomalit. To jsou dle mého názoru hlavní herní nedostatky, které zapříčinily to, se náš výkon dá se to shrnout vlastně do jedné věty. Hráli jsme to, co nám soupeř dovolil. Tomu, kdo vydržel číst, až sem se může zdát, že je všechno špatné. Tak to ale vůbec není. S touto partou už to táhneme nějaký ten pátek a já vím, že děti máme velice šikovné, které hrají ragby s chutí. Nic jsme nevypouštěli a makali jsme každý zápas. Také jsem se z naší strany nesetkával s nebezpečnou hrou. To jsou atributy správných ragbistů a těchto vlastností si u našich dětí velice cením. Asi dva zápasy se mě podařilo natočit na video (odkazy na YouTube vám pošlu). No a věřte mě, že je to docela radostný pohled. Větší, či menší náznaky toho o čem píšu výše jsem v naší hře viděl. Do dalších turnajů a jarní sezony máme dost času na to, abychom na herním projevu zapracovali. S určitostí ale mohu říct, že naše hra má progres. Postupujeme malými krůčky, ale jdeme kupředu. Proto se na další „sedmičkovou“ práci už velice těším. Závěrem bych dětem chtěl poděkovat za podané výkony a vzornou reprezentaci klubu. Také chci poděkovat rodičům a doprovodům za to, jak se aktivně zapojujete a pomáháte. Na a hlavně za to, že tak perfektně fandíte !!

Ragby zdar!!

Honza Špaček

Zimní halový turnaj ve Zbuzanech 16.12.2012 - kategorie U9

Za Kralupy nastoupilo "poslepované" mužstvo Havranů ve složení Lukáš, Honzík, Filip a Standa, které doplnili Vojta a Ondra Špačkovi. Protože toto minihodnocení píši z pozice "zaskakujícího spolutrenéra amatéra", nepřísluší mi hodnotit detailně jednotlivé aktéry mužstva. Takže jen celkový dojem z tohoto turnaje - mužstvo Havranů bojovalo jako obvykle naplno, určitě by šlo něco vytknout, ale celkový dojem je na podtrženou jedničku : ve zcela komorní atmosféře v naší výpravě (4 rodiče a 6 hrajících borců) vybojovali Havrani pěkné třetí místo - a nutno dodat, že tentokrát bojovali i za svého , dnes již "zaskakujícího" trenéra Honzu Špačka. Honza totiž se svým tradičním "srdcařským" přístupem zorganizoval poslepované  mužstvo Havranů a hodlal se i osobně zúčastnit. Nakonec ale dopadlo všechno jinak - hned po příjezdu do Zbuzan musel Honza turnaj opustit, protože bylo potřeba odvézt manželku Marušku do porodnice. Honza tedy předal trenérské žezlo hrstce rodičů - trenérských amatérů - a jel s Maruškou do porodnice.  A jak to všechno dopadlo, trenér Honza Špaček se ukázal jako velice zdatný manažer a organizátor: nejen že zorganizoval úspěšnou havraní účast na Zbuzanském zimním turnaji, ale dokázal nakonec i podpořit svou rodící manželku. Výsledkem je výše zmíněné třetí místo v turnaji U9 a přírůstek do Špačkovic rodiny - malá Jolanka Špačková, která se v pozdním nedělním odpoledni vyklubala na svět! Takže Jolanko - do Tvého života přejeme vše nej! a Honzo, Tobě velké díky za tento nevšední den, plný krásných zážitků! 

Za zúčastněné rodiče

Robert Hošek

7 STATEČNÝCH

Myslím, že pro hodnocení posledního letošního turnaje není výstižnějšího názvu než 7 statečných.

Obrovský dík patří všem třem Kubům, Honzíkovi, Markovi, Jáchymovi, Pájovi a samozřejmě také jejich rodičům, kteří je na turnaj přihlásili a i přes velice nepříznivé klimatické podmínky přivedli a pomáhali kluky během zápasů zahřívat a pozitivně motivovat do dalších těžkých bojů. Kluci šli příkladem i svým starším kamarádům z U9, kteří se turnaje vůbec nezúčastnili.

V náročných podmínkách na sněhu, který se během prvních bojů proměnil v rozšlapané a mokré bahno, si kluci hrábli na dno svých sil. Turnaj byl kvůli těmto extrémním podmínkám zkrácen pouze na zápasy v základních skupinách a nadstavba už se nehrála. V základní skupině jsme dokázali jeden zápas vyhrát a jeden zremizovat. Další týmy byly bohužel nad síly našich malých/velkých bojovníků.

Individuální hodnocení tentokrát vynechám, velkou pochvalu si zaslouží všichni dohromady, že přišli a statečně bojovali i proti silnějším klukům.

Rugby zdar,

Libor

Hodnocení Krkavců:

Na začátku je opět potřeba poděkovat rodičům za příkladnou podporu našeho klubu na turnajích. Díky pravidelné a aktivní účasti dětí na turnajích je možná daleko lepší a rychlejší herní progrese. Děti si zahrají s lepšími, horšími i vyrovnanými soupeři, odehrají okolo 6-ti až 8-mi zápasů a tím nabírají obrovské zápasové zkušenosti, které nelze nikde jinde nežna turnajích posbírat. Nám to umožňuje vyhodnotit největší slabiny, na které se pak v tréninku zaměřujeme a tím posouváme děti dopředu.

V základní skupině jsme odehráli vynikající utkání a týmšlapal jako celek na plné obrátky. V prvním zápase jsme smolně prohráli se Sparťanskými Buldoky 0:1 a doplatili jsme zde pouze na jeden špatně podaný míčod rozhodčího, jinak by zápas skončil remízou. Hráli jsme tedy zcela vyrovnanou partii s týmem, který se celkově v turnaji umístil na sedmém místě.V dalších zápasech jsme zvítězili nad Tatrováckými Sarančaty a následněnad Slávistickými Nosorožci. Velice dobře a pozorně jsme bránili a individuálnějsme se dokázali prosazovat v útoku. V posledním zápase základní skupiny jsme odehráli nádherné a velice bojovné utkání s Říčanskými Vlky, kteří se nakonec v turnaji umístili na 4 místě. Prohráli jsme sice 0:4, ale výsledek neodpovídal průběhu utkání, protože jsme minimálně 3x byli snad necelý metr od toho, aby se nám podařilo položit pětku a zápas tak zdramatizovat. Zde nám trochu chybí ta větší týmová spolupráce a schopnost předat si dobře balon a podpořit se vzájemně v útoku, protože kvalitní soupeř dokáže naše jinak vynikající individuality dobře pokrýt a my pak následně bez podpory ztrácíme balóny. Všichni kluci ale ze sebe vydali maximum a tak jsem mohl po jednotlivých zápasech jenom chválit.

Postupovou skupinu pak nebudu nijak dlouze rozebírat. Zde jsme byli bohužel již zcela vyčerpaní, avšak nikoliv z předešlých utkání, ale z půlhodinové pauzy mezi jednotlivými skupinami, kterou celou naše děti trávily takovým dováděním, že na zápasy již byly téměř nepoužitelné.

Individuální hodnocení naší lajny zleva doprava:

Vojta se na levém křídle neztratil. Zejména v obranné fázi byl velice platným hráčem a moc kluků přes něho na turnaji neprošlo. Směrem dopředu se může jen zlepšovat a tím i nabrat potřebné sebevědomí proto, aby se i do útočných akcí zapojoval s větší odvahou a bojovností.

Přesně obráceně to má Adam. Dopředu výborná práce včetněsnahy o podporu a položením pětek a v obranné fázi rezervy, na kterých musí pracovat a to zejména na kvalitním kontaktu při snaze o skládku soupeře.

Kuba je přesně typem doprostřed lajny, kde dokonale upřednostňuje svojí univerzálnost jak dopředu tak dozadu. Nejlépe ze všech vybíhá proti soupeřům, nebojí se jít do skládky proti komukoliv a je i skvělým hráčem dopředu. K dokonalosti to kromě herní strategie a zkušenosti, která přijde s věkem, chce přidat jen více bojovnosti a zarputilosti v soubojích, rychlé vstávání ze země a okamžité zapojení se do hry.

Bojovnost a zarputilost nechybítradičně Pavlíkovi, zcela jistě naší ofenzivní jedničce. Raketový start a neústupnost v osobních soubojích ho zdobí v každém zápase. Pokládá nejvíce pětek a svou dravostí a bojovností burcuje všechny ostatní k lepším výkonům. V obranné fázi musíme u Pavlíka zapracovat na lepším výběru místa a na tom, aby nám necouval dozadu, zatímco ostatní vybíhají proti soupeři.

Jáchym si řekl v minulém turnaji a na trénincích o nominaci do Krkavců a na pravém křídle se tohoto úkolu zhostil na výbornou. Soupeře tam dokázal přesvědčivě zastavovat a co je nejdůležitější, osobních soubojů se nebojí. Položil si i pětku a při postupném zlepšování v celkovém herním projevu má v tomto sportu skvělou perspektivu.

Libor Škoda

Na předposledním turnaji podzimní sezony jsme se sešli na pražské Spartě. Za pěkného podzimního počasí se v kategorii U7 turnaje zúčastnilo rekordních 18 týmů. Náš klub reprezentovali Krkavci a Vrány. Opět jsem měl možnost postavit se za naše Vrány. Tým tvořili Honzík, Kryštof, Kuba Sl., Maty, Adam a Marek.

Ve skupině B jsme odehráli tři zápasy. Proti říčanským Medvědům jsme byli bez šance a vysoce prohráli. V dalším utkání jsme se postavili hratelným petrovským Pulcům. Náš výkon se zvedl, nicméně dva hbití soupeřovi hráči zařídili výhru soupeře. V posledním zápase skupiny jsme již podali vysoce bojovný výkon a slávistické Hvězdy si museli vítězství vybojovat. Potom nás již čekala delší přestávka, jelikož se dohrávaly početnější skupiny a sčítání výsledků s rozlosováním taky nějakýčas zabralo. Myslím, že nám tato přestávky nijak neublížila. V nadstavbě to byl zase naopak docela kvapík. Postupně jsme se střetli s domácími Chrty, rakovnickými Raky, slávistickými Nosorožci, tatrováckými Cvrčky a Sarančaty. V této skupině jsme si již zahráli hodně vyrovnané zápasy. Kluci docela pookřáli a začali jsme sázet i první pětky. Podařilo se nám zvítězit pouze nad Nosorožci, ale mohu říct, že kluci v žádném zápase nepropadli. Bojovali jsme vždy aždo poslední vteřiny. Přesto ale má naše hra několik zásadních nedostatků, které způsobují to, že ani velká snaha na vítězství nestačí. Chodili jsme do skrumáží ve zbytečně velkém počtu a často jsme o míč bojovali sami mezi sebou. Další kapitolou jsou vypadlé a uvolněné míče. Ty prostě nesbíráme anebo sbíráme hodněpomalu. Hodně nám vázla podpora směrem dopředu a zastavování soupeřových útočníků nám činí potíže. Někomu větší a někomu menší. Naopak ale oceňuji, že se kluci snažili hrát hodně týmově. To je do budoucna velká deviza. Hodně krát jsme prohráli proto, že nějaký šikovnější kluk nám to tam prostě nasázel. To ale nesvědčí o síle týmu. Kluci se snažili podávat si míče a bylo na nich vidět, že se jim do hry dostávají prvky naučené na trénincích. To mě velice těší.

Kluky dneska zhodnotím i individuálně, tak jak stáli v lajně:

Honza dneska hlavně v základní skupině hrál dobře. Škoda jen, že mu vypadl míčpři pokládce. To by pak podle mě šel s výkonem ještě nahoru. I tak byl na pravé straně velkou jistotou a hezky si zapořádal v nadstavbě.

Kuba je velkým týmovým bojovníkem a odvede spoustu práce ve skrumážích. No a nakonec dneska zaťal dvě krásné pětky po akcích, které si právě ve skrumážích vypracoval. U hry se snaží přemýšlet. Toho jsem si všiml už v trénincích a jsem rád,že to na turnaji předvedl také.

Maty je takový malý velký bojovník. Líbí se mi na něm, že se nebojí jít se soupeřem do kontaktu. Kluky se snažil podpořit a hezky si rozehrával míče. S nabranými zkušenostmi půjde jeho výkon hodně nahoru.

Adam se ještě stále pořádně neprobral. Zrovna tak jako na Slávii chodila hra mimo něj. Na hřišti se chová jako klasický satelit a pozoruje hru ostatních z povzdálí. Do hry se dneska zapojoval ažpo pobídnutí. Na zlepšení se pokusíme zapracovat v zimě v tělocvičně.

Kryštof dneska hrál svoji klasickou hru. Je trošku dost imunní na mé pokyny. Musel jsem mu dneska několikrát vytýkat, že stále běhá těsně k lajně a vůbec se nesnaží zastavovat soupeře. O míče se ale ve skrumážích pral jako lev. Chce být hodně u míče a po zásluze si položil.

Marek se mě dneska předvedl na turnaji a byl jsem s jeho výkonem spokojený. Pokud se instinktivně nezapojoval do vřavy ve skrumážích, tak výborně plnil moje pokyny. Na levém křídle byl hodně platný. Zastavil mnoho soupeřových útočníků a dobře rozehrával míče. Občas nechodil do podpory, ale to je jen věc vyhranosti a získání zkušeností.

No a ještě musím zhodnotit vás rodiče a doprovody. Byli jste dnes opět skvělí. Vaše férové fandění klukům hodně pomáhalo. Za to vám patří můj velký dík

Ragby zdar!!

Honza Špaček