Hodnocení - RT Slavia 15.4.2012

přidáno: 16. 4. 2012 13:06, autor: Robert Votipka   [ aktualizováno 17. 4. 2012 23:12 ]
Kategorie U7:

Letošní jarní šňůru regionálních turnajů jsme zahájili na hřišti RC Slávia Praha. S jistými potížemi, ale nakonec přece se mi podařilo získat příslib účasti deseti hráčů a hráček a tak jsme pořadateli nahlásili tým Havranů a Krkavců. Víkend ovšem přinesl změnu. Začalo přibývat nemocných dětí a tak v sobotu večer bylo jisté, že nás bude tak akorát do jednoho týmu s možností střídání. Trošku s obavami jsem tuto skutečnost nahlásil pořadateli, jelikož rozlosování turnaje již měl hotové. Díky vstřícnosti kolegů ze Slávie Praha se vše v klidu vyřešilo a v neděli ráno jsme již na místě všichni obdrželi nový rozpis. Tímto pořadateli turnaje velice děkuji za pohodový a pohotový přístup. V naší kategorii se tedy nakonec hrálo ve dvou skupinách po šesti družstvech. Po odehrání skupin se první dva týmy zahrály kříž. Poražení se utkali o 3 - 4 místo a vítězové si to rozdali ve finále. Družstva na dalších místech si zahrála o umístění v celkové tabulce. Takže nás čekala opět pěkná porce zápasů. Turnaj přinesl i dvě zásadní novinky. Jednak útočící družstvo rozehrávalo podáním míče od rozhodčího a v nadstavbové části již trenér po vzoru U9 stál za postranní lajnou.

Kolektivní hodnocení:
V neděli ráno se do slávistické ragby arény dostavilo sedm statečných. Byli to (abecedně) Adámek, Filip, Honzík H., Luky, Olda, Pavlík a Standa. Olda s Honzíkem střežili prostor na křídlech, Filip byl pilířem ve středu sestavy a Standa s Lukym drželi posty spojek. Pavlík s Adámkem střídali a nabírali cenné zkušenosti. Před turnajem jsem měl trošku obavy, jak nám to od začátku půjde. Moc jsme toho letos společně venku na trávě nepotrénovali a tak nezbylo než doufat, že to, na čem jsme doposud tvrdě pracovali zakořenilo. Na druhou stranu musím také říct, že když jsem se tuhle partu podíval, mohl jsem si říct: rukávy vyhrnout a do díla. Ve skupině "B" jsme se postupně utkali s sparťanskými Buldoky (3:1), Kobylkami z Tatry (3:0), říčanskými Vlky (6:0), Berany (6:0) a petrovickými Žábami (5:2). Skupinou jsme tedy prošli s plným počtem bodů, ale cesta to rozhodně nebyla lehká. Každý zápas jsme museli tvrdě odmakat a ani v jediném se nedalo polevit. V nadstavbové části jsme se celkem bez problémů vypořádali se sparťanskými Chrty (5:0) a postoupili do finále, kde jsme se o vítězství v turnaji utkali se soupeřem nadmíru zdatným, říčanskými Medvědy. Bylo to ragby jako břitva. Nikdo nechtěl soupeři dát ani píď území. Bohužel někdy z této přemíry snahy přicházely z obou stran i nečisté zákroky. Vítězství se přelévalo ze strany na stranu. Ke konci hrací doby se nám podařilo vyrovnat a v prodloužení jsme rychle skórovali a ve finále zvítězili 3:2. Je to obrovský úspěch našich sedmiček a doufám, že si ty nádherné okamžiky ještě zopakujeme. Jsem hrdý na to, že jsem mohl za touto partou stát. K vybojování tohoto vynikajícího výsledku jsme hodně těžili z naší poměrně velké zkušenosti a sehranosti. Ukázaly se i určité nedostatky. Jako nejproblematičtější se ukázalo nepevné držení míče. Ty nám potom často vypadávaly a stálo nás potom mnoho sil je vybojovat zpět. Také nás to stálo nějakou tu pětku. Také jsme se po vypadnutí míče občas všichni na chviličku zastavili a čekali, co bude. Musíme to být ale my, kdo udělá ten první krok k jeho získání. Bylo ale naopak mnoho činností, které jsme zvládali dobře. Hráli jsme kompaktně, kluci si drželi svá místa a když bylo zapotřebí, zvládali rotaci na postech. I přes několik drobných zaváháních se dá říct, že se dařilo i skládání. Někdy jsme ovšem skládali příliš vysoko, ale rozhodčí většinou tyto situace zvládali správně posuzovat. Je to další věc, na které musíme zapracovat. Není to ale jen náš problém. Jde to tak nějak křížem krážem všemi kluby. Hodně jsme těžili z pevné obrany, kterou se soupeřům těžce procházelo. Dařilo se nám často ustát tlak soupeře a z našeho následného protitlaku jsme získávali uvolněné míče a skórovali. Podpora útočících hráčů byla docela dobrá, ale i zde nás čeká ještě spousta práce.  O tom jak jsme si vedli svědčí i to, že za celý turnaj jsme položili celkem 31 pětek a pouze 5 jsme jich obdrželi.   

Individuální hodnocení:
Adámek - bylo to pro něho tentokrát opravdu těžké. Přece jenom už ale povyrostl a nemohu říct, že by byl ve hře statický. Snažil se pomáhat tak, jak to nejlépe dovedl. I díky tomu si některé zápasy po střídání dohrál až do konce. Díky Adámku.
Filip - v konfrontaci s druhým zimním turnajem se jasně ukázalo, že je rozdíl v naší hře pokud je na place. Platil na soupeře svojí silou a dokázal vždy udělat do předu pěkných pár metrů. Pokud se našla příležitost, zakončil akci pětkou. No a když v obranné činnosti pořádně zatlačil, měl soupeřův "roj" velké problémy udržet se na nohou. Díky Filipe.
Honzík - zraje na křídle jako víno. Původně jsem ho chtěl vyzkoušet na spojce, ale přišel za mnou a sdělil mi, že on je ten správný borec pro hru na křídle. Musím uznat, že měl pravdu. Tentokrát zabral pořádně už od začátku turnaje a měl na našem triumfu lví podíl. Díky Honzíku.
Luky - vyhovuje mu, pokud může po hřišti běhat jako Čamrda. Snažil se vybojovat každý míč a jelikož se mu tentokrát dařilo eliminovat držení míče na zemi, mohl se plynule pouštět do svých oblíbených útočných choutek. Pokud to bylo ale nutné, přidal i pěkné obranné zákroky. Ve skrumážích si udržel přehled o míči a i to mu umožnilo sázet soupeřům jednu pětku za druhou. A i tu vítěznou! Díky Luky.
Olda - tradičně spolehlivě zahrál na křídle. Jeho výkony jsou už docela stabilní. Dobře četl soupeřovu hru a včasným vybíháním se mu dařilo mařit ataky soupeře zastavovat už v zárodku. Nebál se chodit ani do skrumáží a hodně pomáhal svojí silou eliminovat snahu soupeře přetlačit nás. Pokud se naskytla příležitost atakoval soupeřovo pětkoviště a pokládal. Díky Oldo.
Pavlík - už na druhém zimním turnaji se ukázal ve velice dobrém světle a také tentokrát šel neohroženě po boku Havranů všem ukázat, že není žádné ořezávátko. Střídal na místě spojky a dařilo se mu tam. Ve skrumážích se cítil jako doma. Ačkoli je je postavou zatím menší, silák je už teď velký. Pral se o každou šišku a snažil se rozehrávat získané míče spoluhráčům. Díky Pavlíku.
Standa - tradičně zaujal místo spojky a musím říct, že se na tomto postu už docela dobře zahnízdil. Sbíral míče a okamžitě přecházel do protiútoku. Dobře se snažil chodit do podpory. I díky tomu si pár pěkných pěkných pětek položil. Pokud se Olda zdržel prací ve skrumážích, zdatně ho zaskočil na křídle. Díky Stando.

Na závěr chci ještě poděkovat své tradiční "asistentce" Bohdaně za evidenci zápasů, kterou již dotáhla k dokonalosti, pořadatelům za skvělou organizaci turnaje a doprovodu našich vítězných borců za neutuchající fandění a podporu.

Ragby zdar!!

Honza Špaček
Comments