Po naší sedmičkové pauze na Slávii jsme se sešli na dalším regionálním turnaji, jehož pořadatelem byly Říčany. Tentokrát bylo nahlášeno celkem sedm borců a tak jsme postavili jedno družstvo Vran. Složení týmu bylo následující:

Honzík, Marek, Kuba Sl., Kuba Kr., Kryštof, Pavlík a Ondra

Jelikož jsme byli taková kombinovaná sestava, turnaj jsme odehráli ve skupině B.

V neděli ráno se ještě pozměnil počet týmů a tím i herní systém. Nakonec jsme hráli v pětičlenné skupině systémem každý s každým. Družstvo z valné části tvořili kluci, kteří se pravidelně zúčastňují tréninků a tak jsem byl velice zvědav, jestli se do naší hry promítnou herní prvky, které jsme poslední dobou hodně pilovali. No musím se přiznat, že po prvním utkání s petrovskými Pulci na mě šly mrákoty. Kluci to úplně zaspali. Předváděli jsme vzorný chaos a podle toho to také dopadlo výsledkem 1:3 pro Pulce. Jak se ale ukázalo, kluky to nějak vážně nesrazilo do kolen a mohli jsme jít dál do zápolení a náš výkon šel nahoru. V druhém zápase jsme se utkali s pozdějším vítězem skupiny říčanskými Berany a tentokrát jsme jen těsně prohráli 1:2. Dvě prohry znamenaly, že boj o poháry se nám uzavřel, ale to vůbec nevadilo. Po výhře nad nováčkem z Babic a remíze se Spartou jsme na skóre obsadili třetí místo. Nadstavba se tentokrát hrála stejně jako základní skupina a tady jsme trošku zakolísali s říčanskými Liškami a turnaj už v rychlém tempu dohráli výhrami nad Babicemi, Spartou a Slávií. Celkové sedmé místo ve skupině B byl pro tuhle partu docela dobrý výsledek. Snažil jsem se, aby si všichni kluci zahráli přibližně stejné penzum zápasů a proto jsme prakticky nastupovali ke každému zápasu v jiné sestavě. No a musím říct, že jsem byl s výkony všech kluků spokojen. Všichni se snažili makat a hrát kolektivně. V hledání volných prostorů v soupeřově obraně nám to trošku skřípalo a sbírání vypadlých míčů také nepatřilo k našim silným stránkám. Byli jsme ale velice silní v obraně. Myslím, že až na první zápas byla naše lajna velice kompaktní a drtivé většině případů jsme dokázali soupeře blokovat. Naším záměrem bylo hrát na rychlou rozehrávku a přímočaře postupovat vpřed. Tím jsme se měli vyhnout tlačenicím ve skrumážích. Bohužel nám pořadatel připravil velice malé hřiště a na tak malém prostoru se skrumážím vyhnout nešlo. To nám ale dalo další možnost si vyzkoušet, hru středové řady a křídel při této činnosti. Měl jsem velkou radost z toho, že kluci si to docela rychle zažili. Kluci uprostřed se snažili chodit si pro míče a docela dost si i zatlačili. Křídelníci si povětšinou hlídali své posty a vybíhali proti rozbíhajícímu se soupeři a kupodivu, dařilo se nám je zastavovat. Myslím, že i kluci z toho měli radost. Jak jsem psal ve vyhodnocení zimních turnajů, že postupujeme kupředu krůčky pomalu ale jistě, tak tentokrát si myslím, že jsme docela poskočili. Tak to by byl můj pohled na říčanský turnaj. Navíc jsem se dozvěděl, že všechny zápasy jsou natočeny na video a tak by nás mohlo ještě čekat krásné pokoukáníčko a zavzpomínáníčko.

          Závěrem chci všem klukům poděkovat za vzornou reprezentaci klubu a rodičům a doprovodům za pomoc a sportovní fandění.

Ragby zdar!!

Honza Špaček