Další turnaj našich nejmladších hráčů a
hráček se konal v Petrovicích. Než začnu s dětmi, rád bych poděkoval Otovi z RK Petrovice, za jeho bleskové vyřešení problému s nedostatkem dětí a přizpůsobení startů obou družstev našim možnostem. Nemenší dík patří i Jardovi za pomoc, když zaskakoval jako druhý trenér, pokud jsem pískal nějaké to utkání. Michalovi za zápis výsledků a vůbec maminkám a tatínkům za jejich podporu. Rád bych ještě podotkl, že není úplně jednoduché z pozice trenéra řešit na hřišti některé výkony kluků a děvčat, zvlášť když je vidět jejich přístup. V některých momentech není ani tak důležitý výsledek (v jistém slova smyslu), ale způsob jakým se ho dosáhlo. Nejsem si jistý, jak je to v očích rodičů, ale mě jako trenérovi po jisté dřině na tréninku jistě nestačí, když jakýkoli hráč "náhodně"sebere balón a přes tři čtvrtě hřiště s ním uteče do pětkoviště, kde zakončí sice pětkou, ale s rugby to má vlastně pramálo společného. Mám dojem, že až do finálového zápasu s Medvědy jsme šli turnajem jakožto Havrani těžce znuděni. Div jsme ještě netrhali kytičky na hřišti nebo nestopovali letadla. Až ve finále byla vidět odhodlanost a chuť hrát zápasy. Ve skupině, byť byli soupeři o poznání lehčí, byly některé zápasy velmi vyrovnané a končily ne zrovna rozdílným výsledkem. Tedy až asi na dva. Tolik k mému pohledu na turnaj. Teď na kluky: Havrani- Luky, Honzík Hr., Standa, Filip a Dominik. Luky a Honzík hráli na křídle, Filip s Dominikem a Standou ve středu sestavy. Honzík: jako obvykle zaspal první zápasy a jen těžko se srovnával s myšlenkou, že musí makat a skládat. Nechá mě snad pokaždé vydusit a pak teprve ukáže, že je vlastně na hřišti a nejen, že skládá, ale pokládá i pětky. S nadšením a pro mě nezvyklým humorem přifrčel na hřiště a pak jakoby přišla sprcha, objevil se Honzík, jakého znám. Zaplať bůh, se stihl včas probudit a zamakal. No a bylo to vidět. Díky Honzíku - hrál si nakonec super. Luky: zvykl si hrát na středu sestavy a když přišla jeho "vytoužená" chvilka na křídle, byl z toho rozhozený a chvilkami nevěděl, kde má být dřív. Na křídle nám potom ale najednou někdo chyběl. Lukáš si je až moc jist svojí výkonností a to možná není až tak dobře. Musím ale uznat že je to hráč, který dokáže položit z nemožného. Dělá vlastně to, co se od něj čeká a rozhodně z něj roste budoucí kapitán týmu. Mladší kluky si umí srovnat a s tím mu rozhodně fandím. Samo i on ukázal, že do Petrovic dorazil a zamakal, jak se patří. Ještě jednou dík za výkon i ty si hrál super. Filip - náš razící klín. Má prorážecí postavu, ale dlouho čeká na soupeře. Jako by se rozhodoval, jestli k němu přijde nebo má jít on za ním. Tím dává soupeři zbytečně moc prostoru. Nicméně když balón dostane, neohroženě jde středem pro pětku a o jeho schopnostech bezchybně skládat nikdo nemůže mít pochyb. Zlepšil se i v držení míče. I on zahrál nakonec turnaj tak, jak se po něm chtělo. Děkuji Filipe. Standa - štírek mezi Havrany. I přes svoji postavu si dokáže dojít pro respekt a snaží se makat. Ale i on zaspal a hrát se mu z kraje moc nechtělo. Zaplať bůh, i Standu brzo chytla myšlenka s touhou po první příčce a vyšlo to. Byl si platný a byla na tebe radost koukat. Děkuji Stando, za předvedenou hru. Dominik: benjamínek u Havranů. Mezi Krkavci je ostřílený, tady zatím sbírá zkušenosti. Dělá trošku zbytečné chyby, čeká na soupeře a ne vždy dává pozor na hru. Spoléhá se na starší, zkušenější kluky a to musí dopilovat. Ale i Dominik nakonec do soubojů jde, jak se od něj čeká, odkoukává akce ostatních kluků, kteří mu pomáhají, jak jen to jde a nechají ho hrát. Dík Domčo, i ty jsi zamakal a taky sis zaslouženě položil u Krkavců dvě pětky. Kluci, první místo vám právem patří a i když bych vás nejednou na hřišti nejraději přetrhl, jsem pyšný na to, že za vámi můžu stát. Jste machři a děláte Kralupům čest. Krkavci: tentokrát Honzík B., Pavlík a Beatka s dopomocí Havranu obsadili 3 místo v jejich tabulce nejmladších a dovezli si premiérový pohár. Honzík: na hřišti se rozkoukává, ale snaží se zapojovat do hry. Jde na hřiště s úsměvem a zápas od zápasu se lepší. Honzíku, byl si skvělý – děkuji. Beatka: naše princezna. Zatím hledá odvahu s balónem něco dělat, natož jít pak do soupeře. I tady se ještě zkušenosti sbírají, ale snaží se zapojovat do hry a dělat to, co se přesně po ní chce. I Beatce děkuji, protože se snažila bojovat, jak to jen šlo. Hvězda nakonec: PAVLÍK: kdybych měl určit nejlepšího hráče Kralup pro tenhle turnaj, neváhal bych a věřím, že mi dají všichni za pravdu - byl by to právě Pavlík. Ačkoli zatím postavou patří k těm menším, pří skládkách si poradil i s velkými kamarády z Říčan. Kdo ten zápas viděl, jistě ví, o čem tu píši. Ale hlavně to nebyla jediná skládka, kterou Pavlík předvedl. Skládal dost sebejistě a neohroženě a také se mu dařilo za Krkavce pokládat pětky. Na zápas šel pokaždé s úsměvem a chutí vyhrát. Pohár za třetí místo jemu, i celé partě bezpochyby patří a jistě se dočká už brzo prvenství. Pavlíku byl jsi nejlepší a přeji ti, aby ti takový elán zůstal. Byla radost se na tebe koukat. Závěrem děkuji všem klukům a Beatce, že přijeli reprezentovat Kralupy a zase ukázali, že se v Kralupech hraje kvalitní rugby. Rugby zdar trenér U7 Zdeněk Franc |
PODPORUJÍ NÁS |
|