Turnaj - Kralupy 9.10.2011

přidáno: 10. 10. 2011 12:33, autor: Robert Votipka   [ aktualizováno 19. 10. 2011 11:42 ]

Hodnocení kat. U7 – Havrani

Dlouhé očekávání došlo svého naplnění a pořadatelem dalšího turnaje kat. U7 – U13 byl v neděli 9.10.2011 náš klub RC Kralupy. Počasí pokrylo celou škálu svých možností a tak jsme zažili oblačnost, déšť i trošku sluníčka. V kategorii U7 se projevily výkyvy počasí, tím, že někteří z našich borců museli zůstat doma a kamarádit se s kapesníkem, cucacími pastilkami a čajíčkem od maminky. I tak jsme byli schopni postavit dva týmy. Výkonnost z turnaje v Říčanech byli odhodláni potvrdit Havrani a s myšlenkou co nejvíce potrápit soupeře vyrukovali Krkavci.

Kolektivní hodnocení:

Za družstvo Havranů nastoupili tito borkyně a borci: Ála, Anežka, Filip, Honzík H., Jonáš a Luky. Jak je vidět, sestava se příliš nezměnila. Scházel nám akorát Olda, který se potřeboval konečně zbavit trablů z nachlazení. Tuhle díru v sestavě jsem se rozhodl zacelit dvojnásobnou dívčí záplatou a musím říct, že to byly záplaty jako řemen. Holky mě velice příjemně překvapily svým přístupem a neméně výkonem. Původně jsem si myslel, že je budu mezi sebou prostřídávat, ale svým výkonem mě „donutily“ k tomu, že často hrály obě a to i situacích, kdy výsledek mače nebyl zdaleka rozhodnut. Mám z toho brouka v hlavě. Samotný turnaj to nebyl lehký a rozhodně se nedá říct, že jsme jím prošli jako nůž máslem. Čekala nás mnohá úskalí a několikrát jsme museli prokázat, že se nevzdáváme za žádných okolností a srdnatost bojovníků nám velí bojovat až do konce. Skupinou jsme procházeli zdánlivě bez větších problémů. Ale již první utkání s méně zkušenými soupeři ukázala, že nejsme dostatečně důslední v atakování soupeře s míčem. Sice jsme se takticky přesunovali, ale ve finální fázi jsme se zastavili a čekali, co soupeř s míčem provede. Zásada prvně atakuj soupeřova hráče a potom teprve seber míč a zaútoč se nám ne a ne dostat pod kůži. Týmu jsem tuto situaci mnohokrát zdůrazňoval, o přestávkách jsme zkoušeli modelové situace (Davide díky za pomoc), ale nežádoucí stav se dařil měnit jen pozvolna. Jinak jsem byl s výkonem Havranů spokojen. Dobře jsme bránili, drželi si svoje posty a dokázali jsme za sebe zaskakovat. V útočné činnosti jsme si uměli rychle podávat míče, podpora fungovala ve většině případů také dobře. Skupinu jsme nakonec vyhráli, ale v zápase se Spartou Praha jsme díky výše uvedeným problémům docela pěkně narazili. Nedůrazně atakovaný soupeř si také dokázal rychle podat míč a než jsme se nadáli, prohrávali jsme 3:1. Tady se ovšem poprvé ukázala síla a bojovnost kluků a holek. Zápas jsme dotáhli do remízy a tehdy se situace začala dostávat do normálu a já byl již klidnější. V nadstavbové části jsme vyfasovali zkušený tým Slávie Praha. Svedli jsme boj na ostří nože, kdy obě družstva dřela naplno. I v tomto zápase jsme dokázali, že prohrávat o dvě pětky nás nezlomí. Věřili jsme, že to dokážeme srovnat a opět nám naše víra a schopnosti pomohly k tomu, že se to povedlo. V prodloužení jsme rychle rozhodli a otevřeli si cestu do finále. Odměnou hráčům obou klubů byl potlesk na otevřené scéně od všech přítomných fanoušků. Ve finále nás čekal favorit turnaje, Medvědi z Říčan. Rozhodně jsme ani v zápase nebyli bez šancí na úspěch. Soupeř byl ale velmi zkušený a předváděl kvalitní silové ragby. Nakonec jsme po velmi dobrém výkonu podlehli 1:3 a obsadili v turnaji krásné druhé místo. Za hru v celém turnaji musím holkám a klukům moc a moc poděkovat. Dosažení tohoto výsledku si velice cením, jelikož byly daleko více prověřeny naše ragbyové dovednosti a morální síla kolektivu. A tady jsou Havrani pro mě velkými vítězi.

Individuální hodnocení podle abecedy:

Ála – co říct? Jsem z ní nadšen. Asi budu strašný sobec a nebudu ji chtít Štěpánovi Hnikovi půjčovat. Ten bude ale smutný! Je nadprůměrná ve všech činnostech a jak už to tak u holek bývá, má to v hlavě dobře srovnané.

Anežka – to samé v zeleno, žluto, černém. Je to velká bojovnice s přímočarým tahem do soupeřova pětkoviště. Nevím, jak je na tom soupeř, ale Anežka se ho nelekne. Dobře rozehrávala a chodila do podpory. Položené pětky jsou jí za to odměnou.

Filip – zkušený harcovník, bez kterého nejsme schopni dosahovat nejvyšších met. Platí na soupeře velkým důrazem, nebojácně skládá a během zápasu to často vypadá, jako by měl kolem sebe silové pole, do kterého se soupeři sec sakramensky nechce.

Honzík – velký bojovník, který ale musí vždy o svém umění přesvědčit nejprve sám sebe. Pokud se to podaří, je radost koukat na jeho akce. Svůj post pravého křídla zvládal s přehledem. Bránil soupeřovým hráčům, kteří si jeho stranu vybírali častěji srdnatě. Ostatně, tak jako vždy.

Jonáš – Jony opět v celém turnaji prokázal, jak je pro nás cenný. Byl jak Tiumen. Já si něco pomyslel a on to plnil. Asi docela chápu pana Váňu, jak to myslel. Trošku ho sejřilo, že jsem se mu méně věnoval při ujasňování taktických pokynů. Nebylo to ale třeba, zbytečně bych mlel pantem.

Luky – nevím, jestli se nebudu opakovat, ale je to hráč jak břitva. Vítězit je pro něj důležitá potřeba a on dělá všechno pro to, aby byly jeho potřeby uspokojeny. Opět dokázal propůjčit své vyspělé individuální schopnosti ve prospěch kolektivu, a přesto mu zůstal jeho „smrtící instinkt“, pomocí kterého dokázal otočit zdánlivě ztracené zápasy.

Závěrem chci všem příznivcům klubu poděkovat za podporu, pomoc s organizováním turnaje, koučování týmu i za cenné rady, postřehy a hlavně za to fandění!!!

Ragby zdar! Honza Špaček

Hodnocení U7 - Krkavci

V neděli jsme sehráli další podzimní turnaj, tentokrát na domácí půdě RC Kralupy. Naše sestava ve složení Kryštof, Štěpán, Standa, Terezka, Beatka a Kryštof Kop. Na začátek jsme měli smůlu na los a hned první zapas se proti nám postavili Medvědi z Říčan vítěz turnaje a hned na to Slávia, která skončila na třetím místě. To našemu teamu trošku srazilo sebevědomí, ale přes to jsme bojovali a to se ukázalo i na hře a dokázali jsme se soupeři držet krok. Každý další zapas, byl lepší a všichni se snažili a myslím, že jsme byli pro ostatní důstojný soupeř. Zatím ale stále nedokážeme přenést nasazení a chuť hrát, jakou máme na tréninku do turnajových zápasů. Na turnaji jsme pořad trošku bojácní. Ale i přes to jsme předvedli několik krásných akcí. Několikrát jsme si moc hezky přihráli a soupeři nadělali spoustu problémů. Taky snaha hráčů skládat mě potěšila. Poslední zápas jsme měli slabšího soupeře a hned bylo vidět, že když se daří, tak mají všichni chuť hrát. Jednotlivce hodnotit nebudu. Každý odehrál to, co momentálně mohl. Doufám, že se nám podaří na příštím turnaji dostat ze všech maximum a obsadíme nějaké hezké místo. Osobně si myslím, že na to máme. Na závěr bych chtěl všem hráčům poděkovat za výkony, které podali na turnaji.

Štěpán Hnik, trenér kat. U7

Kralupy n.Vlt. - turnaj - 9.10.2011

 

Ĉ
Robert Votipka,
10. 10. 2011 12:33
Ĉ
Robert Votipka,
10. 10. 2011 12:33
Ĉ
Robert Votipka,
10. 10. 2011 12:33
Ĉ
Robert Votipka,
10. 10. 2011 12:33
Comments