Pořadatelem před posledního turnaje podzimní sezóny byl RC Přelouč. Přelouč je pro všechny kluby tak trochu z ruky a to se projevilo i na počtu zúčastněných týmů. V kat. U7 to bylo pouhých sedm. Z tohoto důvodu se hrálo jen v jedné skupině, systémem každý s každým.

Kolektivní hodnocení:

Náš tým Havranů nastoupil v sestavě Honzík H., Luky, Filip, Standa, Eda a Olda. Připraven nastoupit byl ještě Adámek, ale po dohodě s Otou Petráškem jsem ho "vyměnil" za Votipkovic botičky do družstva Petrovic. Los byl nemilosrdný a po jeho důkladném prostudováni jsme zjistili, že budeme hrát šest zápasů v kuse bez pauzy. Trenéři soupeřů byli ale rozumní lidé, a tak jsme vždy nějaký čas na regeneraci měli. Vzhledem k počasí si myslím, že to nakonec bylo asi lepší, než "klepat kosu" při pauze. Ze složení týmu je zřejmé, že jsme tentokrát hráli bez Jonyho, který bojoval za devítky. Na křídla jsem ale mohl postavit zkušené harcovníky Oldu a Honzíka. Kluci již na tomto postu mají nějaké zkušenosti a tak jsem byl v klidu. Střed sestavy držel tradičně Filip a do podpory chodili Luky, Eda a Standa. Na začátku turnaje se naše mašina rozjížděla trošku pomaleji a soupeřům se dařilo pronikat po křídlech. Situaci jsem byl nucen řešit tím, že jsem hráče, kterým to zrovna moc nešlo střídal. Kluky to zdravě "nasejřilo" a jejich výkony šly strmě nahoru. Odehráli jsme celkem zdařilé mače a za celý turnaj jsme nepocítili hořkost porážky. Pouze jsme remizovali se Slávií a Medvědy z Říčan. V tomto zápase jsme společně se soupeřem předvedli ragby špičkové úrovně. Ovšem v některých jiných zápasech úroveň naší hry kolísala. Hlavně v útoku jsme nestíhali s podporou a trošku jsme se ostýchali napadat soupeře hned po rozehrávce. Ale od toho trénujeme, aby jsme naši jinak kvalitní hru ještě vylepšili. Jak jsem již uvedl, hrálo se pouze systémem každý s každým, bez nadstavbové části. Po sečtení výsledků jsme se celkově umístili na krásném druhém místě, o jeden bod za vítěznými Medvědy. K tomuto výsledku a hlavně předvedené hře musím všem klukům poděkovat.

Pár řádky se ještě chci vyslovit k pořadateli turnaje. Tady není komu děkovat. RC Přelouč dokázal, že překonat v neorganizaci Spartu Praha skutečně lze. Jsem zklamán a rozhořčen z přístupu klubu, který má v domácím ragbyovém rybníku slušnou tradici. Osobně z toho pro sebe vyvozuji důsledek, že se jarní série v Přelouči nezúčastním.  

Individuální hodnocení dle postů:

Olda - začal vlažně, končil skvostně. Tak jako na turnaji v Říčanech potřeboval čas na zahřátí. Zpočátku se rozkoukával a koumal, jak to tam na tom křídle ošéfovat. Po několika minelách jsem ho vystřídal, řekli jsme si jak to zlepšit a potom jsem už nestačil koukat, co se děje. Olda si zjednal u lajny respekt a případné zájemce o průnik častoval perfektními dynamickými skládkami. Sbíral míče, podporoval tým v útoku a pokud to bylo potřeba, odváděl i kvalitní práci ve skrumážích. 

Eda - poprvé si pod mým vedením zahrál v téhle zkušené sestavě a byl jsem zvědav, jak se s tím popasuje. Na trénincích jde jeho výkon poslední dobou hodně nahoru a na jeho sebevědomí je to znát. Turnaj je ale trošku víc náročnější. Cítil jsem, jak moc Eda chce uspět. Trošku mu to ale svazovalo nohy a místy se hledal. Rozhodně se ale snažil a dal do toho v danou chvíli vše. To velice kvituji a beru jeho výkon pro něho samotného i pro tým jako přínosný. Taká si položil pětku a k té mu gratuluji.

Standa - dá se říci, že byl benjamínkem naší sestavy. V klubu není dlouhou dobu, ale zúčastňuje se pravidelně tréninků i turnajů a je to na něm znát. Roste nám z něho budoucí opora Havranů. Hrál nebojácně, chodil aktivně do podpory a i obraně se nedal. Nemá strach se postavit i větším hráčům a některé jeho skládky si vyloženě užívám. Mám z jeho výkonů velice dobrý pocit. Navíc je to hráč, který vždy nastupuje s úsměvem ve tváři. 

Filip - tradiční harcovník, který razí většinu našich útoků. Tentokrát už to vypadalo, že půjde posílit devítky, ale nakonec jsem byl rád, že nastoupil za Havrany. Jako vždy se tlačil dopředu a snažil se narušovat soupeřovu obranou linii. Ne vždy se to dařilo a občas mu vypadával míč. Pokud se ale zapojil do kolektivní hry, dokázal společně s ostatními spoluhráči vytvořit řadu situací, které končili pětkou.

Luky - poslední dobou si všechny turnaje vyloženě užívá. Po celou dobu hýří útočnou aktivitou a někdy se nechce rozloučit s míčem, ačkoli situace po tom vyloženě volá. Musel jsem ho párkrát krotit a když si dal říct, byla to radost sledovat. Byl naším nejužitečnějším hráčem. Sázel soupeřům jednu pětku za druhou a když nám hořelo v obraně, dokázal rychle za spoluhráče zaskakovat. 

Honzík - obě naše křídla na tom byla přibližně stejně. I Honzík si na začátku turnaje hledal svoje místo na hřišti. Po nuceném střídání najednou zmizelo váhání a nejistota. Naopak se opět začal ozývat nám dobře známý pokřik a soupeřovi hráči začali mít na pravém křídle značné problémy. Honzík se stejně jako Olda perfektně rozjel a potvrdil mě, že je správným hráčem na správném místě.

Na závěr chci Bohdaně poděkovat za perfektní evidenci a orientaci v turnaji a všem přítomným za fandění a podporu.

Ragby zdar!!

Honza Špaček, trenér kat. U7