Druhý podzimní turnaj se odehrál v Edenu, kde jsme se zúčastnili v obou kategoriích U7 i U9 pouze s jedním družstvem. V devítkách jsme tentokrát byli v sedmi a tak jsme měli možnost střídání, která se nám při drobných zápasových šrámech a nezkušenosti nováčků velice hodila. Sestava: Adam, Vojta Polách, David, Viktor, Jonáš, Lukáš a Tomáš. V prním zápase jsme předvedli odhodlaný a bojovný výkon, leč nedůslednou obranou hrou jsme propásli možnost na lepší výsledek, druhý zápas již byl méně bojovný a ve třetím jsme působili proti vítězům turnaje Velrybám z Říčan lehce odevzdaným dojmem. Zlepšení přinesl souboj proti Tatře a i zde díky nedostatečně důrazné obraně jsme prohráli celkem hladce. Poslední zápas proti Spartě přinesl výraznou pozitivní změnu nejen v obranné hře, ale zejména ve hře útočné, kdy jediného skórujícího Adama, doplnil po výborném výkonu Vojta, jednoznačné vítěztví první na podzim !! V souboji o konečné umístění jsme v překrásném vyrovnaném a dramatickém utkání porazili říčanské Žraloky 6:5 a vybojovali 9. místo. Zlepšenou hrou v samotném závěru turnaje mě chlapci přesvědčili, že dokážou prodat své schopnosti, které předvádějí na tréninku. Cením zejména bojovnost a chuť hrát, která s lepšími výsledky přichází ruku v ruce. Adam opět bodoval ve všech zápasech, pouze proti Velrybám vyšel na prázdno a tak se jeho součet zastavil na devíti pětkách, Vojta díky oběma vítězným zápasům položil celkem pětkrát, jednou bodoval i David, opět nejlépe skládající hráč týmu, Viktor byl stabilním členem týmu, ale stále nedokáže překonat svou obavu ze skládání a potřebuje přidat více odhodlání, Lukáš a Tomáš na svém prvním turnaji předvedli bojovnost a radost ze hry, Jonáš se odhodlával a v závěru zabránil pětce a rozběhl pěknou útočnou akci, které chybělo málo k úspěchu. Ragby zdar !! Robert Votipka V neděli jsme odehráli velmi pěkný turnaj na hřišti Slavie. Za U7 hráli Honza, Lukáš, Štěpán, Filip, Dominik, Kryštof, Ondráš, Beatka a Anežka.
Je dobré hned na začátek napsat, že z mého pohledu naši borci odehráli velmi kvalitní zápasy a byla radost koukat jak bojují. Je vidět, že zápas od zápasu dáváme soupeři najevo, že nejsme v tomto sportu trpaslíci a vyrovnáváme se všem soupeřům. Zatímco v loňské sezóně jsme končili turnaje s vysokou prohrou, teď jsme dolázali dost vysoko vyhrát 7:1, 7:2 a v boji o sedmé místo 7:2. To, že jsme tři zápasy prohráli jen těsně 0:1, 0:2 a 0:2 (snad si to ještě dobře pamatuji), myslím při hře jakou naši borci předvedli nestojí ani za zmínku. Nenechali jsme soupeři metr na hřišti zadarmo a o prohře rozhodl snad ve všech případech jen náhodný únik jednoho hráče. Dokázali jsme se postavit i týmu Medvědů a třeba Sparty, která nás loňskou sezónu moc trápila. Je dobré zmínit, že Medvědi skončili druzí a s námi vyhráli pouze 2:0. Myslím, že se tentokrát nemáme za co stydět a a díky velké pomoci trenéra Štěpána (tímto mu děkuji) jsme skončili zaslouženě na 7.místě. Všichni hráči odvedli velmi pěkné výkony a věřím, že s tímto odhodláním máme na to stát v příštích turnajích na bedně. Abychom zmínili i co je třeba zlepšit, potýkáme se u některých stále s bojácností při skládání a v některých případech nám stále dlouho trvá sebrat balón ze země a vyrazit do pětkoviště soupeře, není to ale nic co bychom nebyli schopni odstranit. Ještě bych se rád vrátil pár slovy k reklamaci výsledků našeho zápasu. Některé maminky hubovaly a cítily se poškozené, na jednu stranu to chápu a věřte, že ani mně to příjemné nebylo, ale na druhou stranu mě trochu zaráží, že si nikdo nevšiml, že nám byl bod připsán, ani jeden zápas jsme nevyhráli poměrem 8:1. Ačkoliv to na konečném výsledku nic nezměnilo, byla z toho v "našem táboře" docela neplecha. Ač ne vždy souhlasím s Robertem, tentokrát mu musím dát za pravdu, výsledek v těchto případech nehraje roli. Děti makaly, že prohrály a jakým rozdílem není ostuda. Možná bychom se měli zamyslet nad faktem, že turnaj není jenom hra v poli, ale i mimo něj a tím děkuji také za názor tatínka Filipa (řekl ho i nahlas u výsledkové tabule), který stejně jako já zastává názor, že bychom děti měli učit víc kamarádství a vzájemné slušnosti. Nikomu nevadí, že se děti mimo hrací pole kopou, třískají helmou, podkopávají nohy atd. Jsou k sobě dost zákeřní a to jsou z jednoho týmu (ve kterém by jeden druhému měl pomáhat). Místo toho nás zajímá, jestli prohrajeme 0:2 nebo 0:3 není to špatně?? Tým a sportovního ducha budujeme nejen na treninku, ale i na turnajích mezi zápasy ! Ještě jednou všem dětem děkuji za odehraný turnaj a rodičům za podporu. Rugby zdar Zdeněk Franc Slavia - turnaj U7/U9 - 18.9.2011 |
PODPORUJÍ NÁS |
|
