Hodnocení týmu Havranů (U7) očima Zdeňka France:

Zdravím všechny Kralupáky,

poslení turnaj jara jsme odehráli na domácí půdě a tak jsme chtěli naše prvenství potvrdit a upevnit si tak celkové první místo v sezóně.
Jak všichni dobře víme, podařilo se, tak jen pár slov k jeho průběhu.
Ač jsem to nečekal, mohl jsem se zúčastnit a teď už jistě naposledy se postavit za starou gardu havranů.

Kluci nastoupili ve složení Luky, Honzik, Olda, Filda, Standa, Dominik

Co však napsat k tomuto turnaji, přiznám se že mě úvod zase malinko zklamal. Ačkoli jsme poslední turnaj nevyhráli, nenastoupili jsme do turnaje s pocitem, že si tentokrát prvenství vzít nenecháme. Fakt, že jsme za celý turnaj jen jednou remizovali opět maže chuť a touha s kterou jsme na plac nastoupili.
Opět mi přišel úvod dost chladnej, jako bychom soupeře podceňovali a hráli si každý jak chce, jen abych položil co možná nejvíce pětek.
Bohužel skóre jednotlivých zápasů u ruky nemám a tak je hodnotit nemůžu, nic to ale nemění na tom, že na Tatru jsme jeli s ohromným elánem a s tím jsme i na turnaj nastoupili. To se ale bohužel o domácím turnaji říct nedá.
Na druhou stranu je ale opět nutné napsat, že kluci opět potili krev a prvenství si opravdu vybojovali. Jestli se nepletu jen o vlas. Poslední zápas skončil remízou a to nás zachránilo.
Kluci umí velmi dobře zabrat a několika akcemi předvést, kde se hraje nejlepší rugby v naší kategorii tedy U7.
Proč tedy plácáme sily a pereme se div ne mezi sebou, kdo dá víc pětek, kdo uteče, jestli mě vymetou do autu nebo stihnu skočit do pětkoviště.
Měl jsem malinko pocit, že právě poslední zápas jsme silně podcenili a proto jsme tam také nechali tolik sil. Jestli se nepletu, snad jen Olda několikrát podotkl, že právě Petrovice nás poslední turnaj porazily a vzaly nám možnost čisté sezóny.
Olda by právě také tentokrát dostal cenu pro nejlepšího hráče. Možná jako jeden z mála se nesnažil pokládat sám pětky, byl schopnej ohlídat si svůj post na křídle, plně se věnovat pomyslnému roji a ještě zapojovat a plně podpořit méně zkušené hráče.
Teď k jednotlivcům:
Luky: dříč, velkej tahoun, má přehled a velkej potenciál, tentokrát ale ukázal i to co se v rugby nemá, diskutovat s rozhodčím a poučovat o rozhodnutí. Luky takhle ne! Když u rugby vydržíš, jako že doufám, že to tak bude, s tím bys měl velké problémy, jednak rozhodčí jsou lidi kteří mají přehled o hře, něco už odehráno mají a i kdyby se ti sebevíc nelíbilo rozhodnutí, kousni se a dělej co ti řekne. Jinak je třeba říct, že si opět odvedl svou práci na hřišti perfektně, děkuju ti za to.

Honzík: velká záhada, když jsem ho viděl poprvé byl sem rozhozenej z jeho pláče, tentokrát mě ale dostal. Honzíku i prohrávat patří ke sportu a tvoje slzy plné hněvu to nezmění. Zvlášť ne tyhle. Mám dojem, jako by jsi se potřeboval naštvat, začít brečet a pak začneš dřít jako nikdo. To je přece zbytečný, umíš perfektně skládat, jsi rychlej a svou práci odvedeš stejně spolehlivě jako Luky. I tobě děkuju za tvůj podíl sezóny.

Standa: štírek a celkem bezproblémovej hráč, stále víc dokazuje, že je i přes svou drobnou postavu velice platnej a soupeřům umí dát najevo, že jim balón jen tak nenechá. Makal jsi skvěle a i tobě patří velkej dík.

Filip: ty máš v sobě tolik energie a na hřišti tolik houževnatosti, že se to jen tak nevidí. Jen malinko uber o pauzách. Jen těžko si člověk získá tvou pozornost a tentokrát zvlášť. Tentokrát ti i delší dobu trvalo, než jsi se zapojil do kontaktu a začal jsi pomáhat kamarádům. Negativum ale opět smaže fakt, že každý z nás může mít den D a i ty si nakonec dřel jako pes, aby jsi pomohl k prvenství. Děkuju Fildo.

Dominik: stále ještě nováček v téhle tlupě ostřílených mazáků, stále své místo hledá a jeho nekázeň mu to stěžuje. I on umí ukázat, co se dělat nemá a na čem jsme se nedohodli. Na druhou stranu je třeba zmínit, že když chce, umí být platnej, klukům pomoct a pro balón si jít. Jeho akce s Oldou, která skončila neuznanou pětkou pro předhoz, byla pěkná-škoda toho předhozu. I Domčovi je ale třeba poděkovat, makal jak mohl a kluci ho nenechali na pospas. Děkuju Domčo.

Olda: nejsem si jistej, ale kritiku bych asi tentokrát neměl,100% skládky, pomohl všem co mohl, nehnal se za pětkama, ale i přes to byl na hřišti vidět. Nastupoval s nutným respektem a prvenství si plně zaslouží. I tobě děkuju Oldo.

 Kluci skončil vám čas základní přípravky a jdete výš. Přeji všem mnoho úspěchů, držte jazyk za zuby a makejte jak to jen umíte. To, že jsem na vás řval, bylo jen proto aby jste ze sebe dostali to nelepší, to jak vás známe na tréninku.

Největší respekt patří ale HONZOVI ŠPAČKOVI, nejsem si jistej, kdo si to uvědomuje, ale že jsem se postavil za hráče při turnaji, neznamená, že se můžu podepsat za jejich úspěchy. Honza kluky vedl celou sezónu, makal na nich a jejich velkej úspěch je jeho zásluhou. Až jednou budete zdobit nároďák, vzpomeňte na začátky v Kralupech.
Díky všem kluci!! Tobě Honzo zvlášť..

Rugby zdar Zdeněk

A doplnění z pohledu Honzy Špačka:

Pořadatelem posledního turnaje jarní série byl RC Kralupy a v naší kategorii se ho zúčastnilo rekordních 17 družstev. Domácí prostředí také kladně ovlivnilo účast hráčů a hráček a to nám umožnilo postavit rekordní tři družstva. Tradičně jsme postavili družstvo Havranů, dále Krkavce a společně s našimi kamarády z RC Rakovník i společné družstvo Barbariens. Děkuji všem za účast.

Tentokrát jsem měl tu možnost postavit se za družstvo Krkavců, kde nastoupili Ála, Kryštof, Honzík B., Pavlík, Adam Šk. a Terka. Obě zkušené holky hráli na křídle, Pavlík na středu a Adam, Kryštof s Honzíkem v "roji". Ve skupině "D" jsme odehráli celkem tři zápasy. V prvním jsme těsně 2:3 podlehli říčanským Beranům, ve druhém jsme jasně nestačili na favorizované petrovické Žáby 0:5 a hurá!!, v posledním zápase skupiny jsme přesvědčivě zvítězili 4:1 nad Supi z Říčan. Takto rozdané karty nám zajistily třetí místo ve skupině a postup do bojů o pohár Plate. V koutku duše jsem očekával, že bychom si zde mohli zahrát pár zápasů s herně srovnatelnými soupeři. Nakonec to tak úplně nevyšlo. Ve skupině jsme se střetli s oběma týmy z Tatry a sparťanskými Buldoky. Všechny zápasy jsme sice prohráli, ale lacino jsme se nedali. Odměněni za předvedený výkon byli odměněni potleskem našich příznivců a také krásným pohárem.

Kolektivní hodnocení: 

V našem týmu se tentokrát snoubila zkušenost holek s herním otrkáváním kluků. Velice spokojen jsem byl s výkonem téhle party v zápasech ve skupině. Dokázali jsme hrát jako tým a toho si cením úplně nejvíc. Holky dobře bránily lajny a pokud to bylo možné, nekompromisně pokládaly. Kluci makali ve středu hřiště, kde se odehrávala valná část skrumáží. Potěšilo mě, že i přes váhový handicap kluci bojovali ze všech sil a ukázali i pár pěkných akcí, které jsme intenzivně nacvičovali na trénincích. Nestíhali jsme ale rychle sbírat vypadlé míče a z rychlých ataků soupeře jsme takto obdrželi nejvíce pětek. Našlo by se toho daleko víc, co nám úplně nešlo, ale to jsou věci, na kterých na podzim zapracujeme. 

Individuální hodnocení (zleva podle naší lajny):

Ála - byl to pro ni na jaře první turnaj. Poctivě ale trénovala a tak pro mě její perfektní výkon nebyl překvapením. Dobře skládala, hájila svůj (leckdy i sousední) prostor a díky svému přehledu a rychlosti si i pěkně zapokládala. 

Kryštof - pro bráchu to byl zrovna tak první jarní turnaj. Na trénincích spolu trošku (my dvě tvrdé palice) bojujeme a občas to jde ztuha. V ostrém zápase bylo ale vše jinak. Je vidět, že pokud není čas myslet na ptákoviny, dřímá v Kryštofovi instinkt nekompromisního bojovníka. 

Honzík - myslím, že se mu tento turnaj docela povedl. Ve skupině podával standardně dobrý kolektivní výkon. V nadstavbě už mu jakoby trošku došly síly a s orientací to bylo trošku horší. Nevyhovovalo mu ani to, že jsem už musel stát na lajně. Na podzim už to ale bude určitě mnohem lepší.

Pavlík - tady musím říct, že Pavlíka naopak tento turnaj v úplně nejlepší pohodě nezastihl. Ve skupině ještě hrál velice dobře. V nadstavbě se ale začal pasovat do role zachránce, který to bude jistit hodně zezadu. Trvalo mi dva zápasy, než jsem ho přesvědčil, že takhle je to špatně. V závěru už opět předváděl svoje nesporné kvality.

Adam - pořád je ještě ve stádiu rozkoukávání. Dopředu mu to jde docela slušně, ale s obranou je to slabší. Trošku doplatil na to, že přišel až v průběhu sezóny a nestihl komplet přípravu (nácvik skládek apod.). To ale hned z kraje podzimu doženeme.

Terka - byl to možná její poslední ragbyový zápas a tak jsem byl rád, že se nám všem předvedla svěžím výkonem. Prodala svoje bohaté zkušenosti a především ve hře dopředu byly výborná. Pokud to tak bude, mohu s klidným srdcem říct, že to bylo velice důstojné rozloučení. Díky Terezko za všechno!!

Poslední turnaj sezóny je za námi a tahle parta se už v tomhle složení nesejde. Terezce přeji, ať se jí daří v jejích dalších aktivitách a vždy ji rádi mezi sebou uvidíme. Ála přechází do kategorie U9 a tak jí také přeji mnoho úspěchů v herně již mnohem náročnější kategorii. No a s těmi zbylými "rošťáky" se těším na podzimní část.

Děkuji všem rodičům a doprovodům našich malých bojovníků a bojovnic za stálou podporu a pomoc, které si všichni velice ceníme.

 

Ragby zdar!!

 

Honza Špaček

Výsledky všech kategorií najdete v přílohách.