Hodnocení turnaje očima trenérů nejmladší kategorie U7:

Ahoj přátelé rugby,

na druhý zimní turnaj jsme se vydali do Petrovic s Havrany a Krkavci. Měl jsem možnost postavit se za starší Havrany, kteří se sice nesešli v nejsilnější sestavě, protože postrádali nemocného Filipa. Musel ho tedy nahradit o poznání méně zkušený Dominik. Havrani tedy nastoupili v sestavě Olda a Honzíkem na křídlech a pomyslný roj tvořil Lukáš, Standa a Dominik. Chlapci prvním zápasem se Slavií ukázali, že nepřijeli do Petrovic jenom koukat, jak poháry přebírají ostatní a naložili soupeři hned 3:0. Tak to i ve skupině pokračovalo dále. Jen tuším domácí holčiny z Petrovic naše výherní putování zabrzdily nesmyslnou remízou, když jsme jejich tým těžce podcenili. Do zápasu jsme nastupovali, jako by nás obtěžovalo si jít zahrát. Do pětkoviště jsme vyklusávali a tak jsme mohli být nakonec rádi, že jsme remízu ustáli. Skupinu jsme i tak opouštěli z 1. místa a čekala nás nadstavbová část Cup a tedy boj o příčky nejvyšší. Tady jsme první zápas vyhráli, druhý remizovali a třetí rupli. V celkovém součtu jsme tentokrát vybojovali zasloužené stříbrné místo. Když kouknu na jednotlivé borce, tak jejich výkony vidím následovně:
Na křídle jsme měli srdcaře Oldu, který je bojovník a za každou cenu se snaží vyhrát. Pomáhá kamarádům  a své chyby se snaží napravit okamžitou skládkou. Právem bych ho tentokrát označil za nejlepšího hráče Havranů.
U Honzíka, jako druhého křídla mám občas pocit, že se probouzí až v druhé polovině turnaje. Občas si div netrhá kytičky na umělé trávě, ale zato jeho skládky jsou takřka bezchybné. S balónem se snaží jít pro pětku, kterou si většinou ne-li pokaždé vybojuje. I on je velký bojovník.
Lukáš dobře ví, že patří k tahounům týmu a občas se to malinko projeví laxností a podceněním soupeře. Naopak ale dobře ví, kdy má zabrat a dokáže utéct i z nemožných situací. Skládá stoprocentně a v pokládání je Havraní jistota.
Standa, ačkoli je jeden z nejmenších a nejdrobnějších, je štírkem, který se pere o šišku, seč mu síly stačí a má i tah na pětkoviště. Jeho chvíle jako má Olda nebo Luky jistě přijdou co nevidět a rozhodně tvoří velký spojovací článek mezi ostatníma klukama.
Dominik byl u Havranů nováček, jenž výkonnostně patří zatím ke Krkavcům. Tentokrát ale zaskakoval u Havranů za Filipa. Zápas od zápasu se zlepšoval a nebál se jít s balónem pro pětku. Zatím se mu to ale ještě nepodařilo. V ostatních spoluhráčích měl ale velkou podporu. Nikdo ze zkušenějších kluků ho nenechal samotného, za což jim všem patří pochvala. Dominik ale musí ještě hodně makat a nabírat, jak říká Honza, ostruhy. Jeho čas teprve přijde a mohu říct, že zamakal a snažil se klukům zápas nepokazit.
Kluci společně vybojovali stříbro a určitě všichni ví, že mají i na zlato. Chce to jen makat a dávat větší pozor. Rozhodně jim chci všem poděkovat, protože se nebylo za co stydět. Když bylo třeba, táhli za jeden provaz. Dokázali si už nahrát, hledat volného hráče a stále víc dokazují, že mají chuť vyhrávat.
V neposlední řadě chci poděkovat rodičům za jejich fandění, doplňování výsledků, velkou pomoc s dětmi mezi zápasy a za stálou přízeň. Úspěchy našich borců, se dostavují i díky vám a vaší podpoře.

Rugby zdar a u dalšího turnaje ahoj
Zdeněk Franc

K letošnímu druhému zimnímu turnaji, jehož pořadatelem byl RK Petrovice jsme se tuto neděli sešli na umělé trávě v areálu Mikulka v Praze. V kategorii U7 jsme na turnaj nahlásili dva týmy. Zkušené Havrany a v turnajové vřavě se rozkoukávající Krkavce. Nakonec se nám na turnaj nahlásilo devět dětí a mohli jsme vyrazit. Tento počet není pro hru dvou týmů po pěti hráčích na první pohled optimální, a proto bylo od začátku jasné, že budeme muset improvizovat a jednoho hráče si půjčovat od Havranů anebo hrát ve čtyřech. Ve čtyřech jsme hráli nakonec dvakrát (děkuji trenérům soupeřů za vstřícnost) a celkem 4x nás doplnil Domča, 2x Luky a jednou Standa. Tímto chci také poděkovat Havranům za vydatnou pomoc. V naší kategorii se sešlo celkem 12 týmů a tak se hrálo ve skupinách po šesti, systémem každý s každým. V nadstavbové části šli hrát první tři týmy z obou skupin finálovou soutěž Cup a další tři týmy soutěž Bowl. Pro každý tým to bylo celkem 8 zápasů. To byla docela pořádná porce a trošku jsem měl obavy, jestli se turnaj krapet neprotáhne. Moje obavy byly ovšem liché. Naši kamarádi z RK Petrovice opět prokázali, že patří k pořadatelské špičce a vše běželo jako po másle. Díky jim!

Kolektivní hodnocení:
Za tým krkavců se postavili Beatka, Esterka, Pavlík, Ondrášek a doplňující Havrani. Přesto že tým tvořili ještě zkušenosti nabírající hráči (Pavlík a Esterka hráli vůbec poprvé na turnaji), bojovali jsme všichni srdnatě a zanechali jsme v ochozech dobrý dojem. Ačkoli nás soupeři převyšovali jak fyzicky, tak výkonnostně, nikoho jsme se nezalekli a o každý míč jsme bojovali urputně. Přístup všech dětí mě potěšil a přes různé výkyvy se dá říct, že naše hra měla stoupající úroveň. V závěrečných zápasech nás výsledkově podržel hlavně Luky z Havranů.

Individuální hodnocení (tradičně dle abecedy):
Beatka - myslím, že měla svůj dobrý den a za neustálého štěbetání se snažila, seč jí síly stačili. Opět se ukázalo, že se jí lépe daří ve středu hřiště, kde je snazší si nějakého klučinu od soupeře "odchytnout".
Esterka - myslím, že se jí první turnaj docela vydařil a líbilo se jí tam. Místy byla trošku smutná z toho, že jsme víc pětek dostávali, než rozdali. Ale zrovna tak se s námi dokázala radovat z každého dílčího úspěch a myslím, že jich nebylo zas tak málo. I ona se o ně vydatně zasloužila.
Ondrášek - byl to pro něj už několikátý turnaj a tak mě ani nepřekvapilo, že se Ondra držel dobře. Fyzicky je sice zatím menšího a vzrůstu a tak pro něj bylo velice obtížné zachytávat rozběhnuté soupeřovi hráče. Nikdy jim však neustoupil, a pokud došlo ke skrumáži, bojoval o míč jako lev.
Pavlík - sleduji ho už delší dobu na trénincích a předpokládal jsem, že se mi na svém prvním turnaji předvede v dobrém světle. Velice mě potěšilo, že jsem se ve svém odhadu nespletl a naopak Pavlík mé představy vrchovatě překonal. Opravdu houževnatě bojoval ve skrumážích o každý míč, a pokud ho držel, tak se ani daleko silnějším soupeřovým hráčům nedařilo ho o něj připravit. Měl přímočarý tah na soupeřovo pětkoviště a svoje úsilí korunoval krásnou pětkou, za kterou mu tleskali i fanoušci soupeře. Z předchozí akce mu pětka unikla jen těsně kvůli vypadlému míči při pokládce. Výborně, jen tak dál.
Havrani - velkou pochvalu zaslouží Domča, který u nás zaskočil celkem 4x. Vzhledem k tomu, že odehrál celou porci u Havranů, byl to od něho pěkný fyzicky vytrvalostní kousek. Luky se k nám podíval dvakrát a vždy předvedl pěkné individuální kousky a závěrečný zápas byla jeho exhibiční záležitost. Standa zaskočil jednou a to ne na úplně celý zápas. Nestačil se tedy pořádně rozparádit, ale přes to byla jeho přítomnost velice přínosná.

Závěrem chci Ondrovi a Bohdaně poděkovat za perfektní evidenci turnaje, která je pro nás trenéry velice cenná. Děkuji také všem rodičům a doprovodům za perfektní fandění a vytvořené zázemí.
Ragby zdar!!
Honza Špaček